Michal Zimmermann na Posterous

Včera nebo předevčírem vývojáři Googlu přidali do Google Maps API 3 knihovnu google.maps.weather. Umožňuje přidávat do mapy dva objekty - CloudLayer a WeatherLayer. Data pocházejí ze serveru weather.com. Ukázka tady.

Včera jsem narazil na Timeline od Vérité a dneska jsem si s tím trochu hrál. Jedná se o JavaScriptovou knihovnu, která je ve spojení s JQuery schopná jednoduše vytvářet časové řady událostí. Ty si definujete pomocí JSON (příklad).

Timeline umí pracovat s obrázky, videem, HTML tagy a kdyby se někomu nechtěl používat JSON, umí vytvářet řady i z dokumentu Google Docs. Navíc je to open source, takže se v tom můžete vrtat dle libosti (téměř).

Určitě stojí za vyzkoušení. Možná by to nemusel být ani špatný nástroj pro tvorbu prezentací á la Powerpoint.

Tak jsem si dnes po dlouhé době otevřel noviny, a dočetl jsem se, že nějaká hlava pomazaná vymyslela skvělý zlepšovák, jak lidi odradit od práce. Až budou někdy chtít jít na brigádu a podepisovat dohodu o provedení práce, zajdou si předtím povinně na zdravotní prohlídku. Její cena se může pohybovat někde okolo 500 Kč.

Zdá se, že lékařská lobby slaví obrovské vítězství. Jásejme.

V pátek jsem jel z nádraží domů autobusem a během cesty jsem si všiml (pro mě) nových piktogramů v autobuse. Obzvlášť se mi líbí kresba znázorňující lidi s nohou v sádře (pravý dolní piktogram). Za mě je to povedená sada.

Protože se mi nikde v OPENJumpu nepodařilo najít možnost, jak vytvořit Minimum Bounding Rectangle, napsal jsem si jednoduchý plugin. Ten vezme buď všechny načtené vrstvy, nebo jen vámi vybrané a vypočítá k nim MBR. Neukládá je do shapefilu, pouze je zobrazí v kategorii Results a v okně programu. Plugin stačí nahrát do složky /lib/ext.

Bohužel jsem nikde v javadocu nenašel možnost, jak zjistit, jestli už MBR je spočítaný a případně ho nahradit novým. Metoda addOrReplaceLayer() Layer Manageru bohužel nefunguje tak, jak její jméno naznačuje.

Uliční síť pochází z dílny CloudMade a je sestavená z dat OpenStreetMap. Údaje o počtu spojů na daných zastávkách pocházejí ze serveru mhdspoje.cz a platí pro všední dny.

Přijde mi docela zajímavé, že od  osmi ráno do pěti do večera v Olomouci jezdí každou hodinu stejný počet spojů. Musím se někdy podívat, kdo v poledne sedí v tramvaji, docela bych se vsadil, že vozy jezdí poloprázdné (nebo prázdné).

Taky jsem si myslel, že do Pavloviček, což je ve východní části Olomouce, jezdí tramvaje stejně často jako do ostatních částí, ve skutečnosti je tamní část tratě využívána v porovnání se zbytkem velmi málo.

Můžete se podívat na animovaný GIF, Posterous s tím zdá se trochu zápasí.

Hledat nějaké prostorové vzorce v bodových vrstvách může být často dost obtížné, obzvlášť pokud je těch bodů hodně. Navíc, pokud se chcete k něčemu dobrat, je většinou lepší věci zjednodušovat tak, aby z nich postupně vystupovaly významné odchylky/rozdíly/vlastnosti.

Do QGISu je možné nainstalovat velice šikovný plugin mmqgis (normálně přes Plugins - Fetch Python Plugins, třetí strany musí být povolené). Jedna z jeho částí (Create Grid Layer) umí vytvořit mřížku odpovídající rozsahu vrstvy pod ním. Mřížka může být poskládaná z obdélníků, kosočtverců nebo šestiúhelníků. Taková nová vrstva je sama o sobě k ničemu, QGIS však umožňuje spočítat body v jednotlivých částech mřížky a jejich počet zapsat do atributové tabulky. Pak už stačí jen si trochu pohrát s velikostí tvarů, z nichž je mřížka složená.

PS: Sice žiju v Olomouckém kraji, ale nikdy mi nedošlo, že v jeho severní části leží podstatně míň sídel než v jižní. I když je to samozřejmě logické.

Click here to download:

hexagony15000.pdf (25 KB)

(download)

Click here to download:

hexagony15000.pdf (25 KB)

Click here to download:

hexagony10000.pdf (42 KB)

(download)

Click here to download:

hexagony10000.pdf (42 KB)

Click here to download:

hexagony5000.pdf (133 KB)

(download)

Click here to download:

hexagony5000.pdf (133 KB)

Už to bude několik týdnů, co ČT představila Krizovou mapu Česka na tiskové konferenci. Určitě to bude užitečná věc. Jestli bude vůbec někdy použita. ČT totiž k její tvorbě přistoupila tak, jak je u nás zvykem.

Z toho, co jsem během tiskovky viděl, se jedná o aplikaci založenou na Google Maps a Google Fusion Tables (nebo OpenLayers), do které v případě nějaké krize nebo katastrofy mohou uživatelé posílat fotky, videa a informace o stavu v místě, kde se zrovna nacházejí. Ty bude kontrolovat vyškolený tým, který do mapy pustí pouze ty ověřené. Báječný nápad? Ano! Katastrofální provedení? Ano!

Veřejnoprávní ČT vytvořila neveřejnou aplikaci určenou veřejnosti. Podmínky použití Google Maps jasně říkají, že jakákoliv aplikace využívající Google Maps musí být zpřístupněna (odstavec 9.1 Google Maps TOS) uživatelům bez rozdílu a bez překážek. ČT si však místo toho raději s Googlem vyjedná výjimku, aby aplikaci mohla nechat schovanou, dokud se jednou nebude hodit. Jinými slovy: něco se tady s největší pravděpodobností za koncesionářské poplatky vytvořilo, a to něco zůstane v trezoru.

Přitom nebylo nic jednoduššího, než aplikaci zpřístupnit (třeba i bez kontroly platnosti informací do ní zasílaných) a pouze v krizových situacích zkrátka zapnout síto, kterým projdou jen ověřené informace.

Zdá se mi, že v téhle zemi jsou státní instituce vůbec machry na ukrývání informací, které pořídily za peníze vybrané na daních. Akorát pořád nevím, proč tomu tak je. To se tak bojí, že by s nimi někdo mohl udělat něco užitečného?